Červená vína

Odrůdy k produkci červených vín:  (Přibližně 25 % plochy vinic České republiky bylo osázeno modrými odrůdami.)

Alibernet - pochází z Ukrajiny, kde byla vyšlechtěna v roce 1950 křížením odrůd Alicante Bouchet a Cabernet Sauvignon. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1975, ale praktický význam je zanedbatelný. Víno má vysokou barvu (barvířka) a kabernetový buket, může mít i vyšší kyseliny.

André - původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1961 křížením Frankovky se Svatovavřineckým. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. V Čechách se nepěstuje, nejvíce je rozšířena ve vinařské oblasti brněnské, Podluží, mutěnické a bzenecké. Víno je plné s intenzivní červenou barvou a odrůdovým arómatem, někdy s vyššími kyselinami.

Cabernet Sauvignon - tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí. Víno má výraznou odrůdovou chuť, vyšší barvu a obsah kyselin, je vhodné k delšímu uskladnění.

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) - stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích "předků" byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží. Víno je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barvou a lze je uchovávat více let.

Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu) - původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské oblasti mělnické, roudnické, čáslavské, brněnské a Podluží. Víno je lehčí, s nižší barvou a nižšími kyselinami.

Neronet - původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1965 postupným křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1991, zatím není příliš rozšířena. Víno má neutrální chuť a vůni, vysokou barvu (barvířka) a díky nižším kyselinám je harmonické.

Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder) - pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Mutací této odrůdy vznikly odrůry Rulandské šedé a bílé. Do Čech se dostala ve 14. století, současný český název je zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické. Víno je vysoce jakostní, plné s hořkomandlovou příchutí. Barva je světlejší, víno získává na jakosti delším ležením na láhvi.

Svatovavřinecké (Saint Laurent) - tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč "burgundských/rulandských" odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1.200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké. Víno obsahuje více kyselin a tříslovin, může několik let ležet na láhvi.

Zweigeltrebe - tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické. Víno obsahuje více tříslovin a kyselin, proto může ležet na láhvi.