Jak patří k létu sluníčko, voda a odpočinek, tak k tomu všemu je nutné přidat další letní požitek a to příjemně vychlazenou a orosenou láhev růžového vína. Česko sice nepatří k výrazným konzumentům růžových vín, ale jeho nárůst popularity a spotřeby je každoročně u českých milovníků vín několikanásobný. Může za to jeho velmi příjemná vůně lesních jahod, dráždivá růžová barva a osvěžující chuť.
Růžové víno nebo také rosé či růžák je neprávem zastiňováno vínem červeným a bílým. Hodně lidí si myslí, že se vyrábí smícháním červeného a bílého vína. Ačkoliv to někteří výrobci praktikují, správně se vyrábí z modrých hroznů stejně jako červené víno. Říká se, že rosé svůj život začíná jako červené víno, ale prožívá ho jako bílé. Stejně jako u červeného vína se při výrobě růžového nechávají nakvasit podrcené hrozny s třapinami a slupkami. Rozdíl je v délce macerace, u růžového vína je kratší, a to 2 – 12 hodin. Poté se oddělí slupky od moštu a dál už se pokračuje jako při výrobě bílého vína (kvasí jen mošt bez slupek).
Odrůdy nejsou pro charakteristiku tak rozhodující jako u bílých vín. Vyrábí se z různých modrých odrůd - od černorybízových kořenitých cabernetů přes grenache, merlot, carmenere až po tuzemské zweigelty, vavřince, frankovky či portugaly. Růžová vína jsou typická rozmanitými barvami. Může jít od cibulových slupek přes oranžovou, cihlovou, lososovou, pomerančovou, nahnědlou, barvu růží až po téměř fialové odstíny. Mají krásnou barvu, která potěší oko, nevtíravou ovocnou vůni, která připraví chuťové pohárky na zážitek, a jemnou svěží chuť, která pohladí patro.“
Zlí jazykové tvrdí, že růžové vyrábějí vinaři po obědě a ještě k tomu by raději dělali červené, ale nemají na ně dost času. Přesto existují místa, kde se přímo specializují na výrobu růžového vína. Ve Francii je to například vesnice Tavel na jižní Rhoně, kde se dělá pouze růžové víno, dalším známým výrobním místem je i Lirac nebo Gigondas ze stejné oblasti. Známá jsou také polosuchá růžová z Anjou na řece Loiře. Languedoc, Roussillon a Provence produkují běžná růžová vína ke každodennímu pití. V Bordeaux vznikají z cabernetů nebo merlotů růžová vína nazvaná klarety. Španělsko také vyniká výrobou suchých růžových vín, především autonomní oblast Navarra. Z Itálie od jezera Lago di Garda zase pochází populární Bardolino Chiaretto. Růžová vína se většinou nearchivují, pijí se mladá, dokud mají svěží ovocnou chuť a vůni. Podávat se mají vychlazená, ale ne přechlazená. Ideální teplota je mezi 9 a 13 stupni Celsia.
Růžové víno je letním osvěžujícím pitím a báječně se hodí ke všemu co poskytuje letní kuchyň. Hodí se k těstovinám, grilovaným pokrmům, salátům, ovocným salátům, sýrům, ale i jen tak na chuť. Polosladké rosé se hodí ke sladkým dezertům, suché k rakům, bažantům či lososům.
Nezapomeňte, že nejlépe chutná ve dvou, s nohami ponořenými v bazénu nebo moři.
Přijměte pozvání na FESTIVAL ROSÉ
Vinarius Ivo Kaňovský