Brazílie
Má poměrně dávnou historii pěstování révy, která sahá až do 16. století, kdy portugalští kolonizátoři přivezli z Madeiry první keře révy vinné. Pěstování révy se ale nerozšířilo, evropská réva byla náchylná na různé choroby. Proto brazilští vinaři sáhli po amerických sortách Vitis labrusca. Jakost vína byla dosti špatná a také tento pokus skončil neúspěchem. Teprve němečtí, italští a francouzští přistěhovalci znovu přivezli evropské odrůdy révy a i zkušenosti, jak se bránit proti chorobám výsadeb.
O tichých brazilských vínech ještě počátkem tohoto tisíciletí vinný svět nevěděl. Vinohradnictví tu má sice díky přistěhovalcům z Evropy více než staletou tradici, ale ani ta nedokázala z brazilské révy dostat víno kvality lepší než nevalné.
Na většině brazilských vinohradů (asi 70 000 hektarů) rostou americké veleplodné hybridy, které dávají bohatou úrodu stolních hroznů a jsou vynikající na přípravu šťáv a extraktů. Pro Evropana jsou však vína z nich takřka nepitelná.
Teprve v druhé polovině devadesátých letech začali Brazilci vysazovat osvědčené odrůdy révy vhodné pro přípravu špičkových vín. Zároveň mohutně investovali do zpracovatelského průmyslu. Dnes zde funguje dvacet vinařství, které vyrobí více než dva miliony hektolitrů vína ročně.
Největší koncentrace a více než polovina všech brazilských vinohradů je v jednom z nejmenších států země v Rio Grande do Sul. Je to nejjižnější (tedy nejchladnější) část Brazílie. Vinaři zde pěstují podobné odrůdy jako na severu sousední Uruguaye. Díky příznivému podnebí a investicím do zpracovatelského průmyslu odtud pochází ta nejlepší vína. Na druhém místě, co se rozlohy vinohradů týče, je ještě severněji ležící São Paulo. Vinohrady jsou v menší míře i ve státech Santa Catarina, Paraná, Minas Gerais, Bahia a Pernambuco.
Ve vinohradech se stále více objevují osvědčené světové odrůdy, jako je Sauvignon, Cabernet Sauvignon, Merlot, Tannat, Chardonnay, ale i Tramín a Ryzlink. O tom, že zde dovedou dělat i kvalitní šumivá vína, svědčí mimo jiné i to, že jedno z nich zvítězilo v tvrdé mezinárodní konkurenci na letošním Vinoforu.
O tichých brazilských vínech ještě počátkem tohoto tisíciletí vinný svět nevěděl. Vinohradnictví tu má sice díky přistěhovalcům z Evropy více než staletou tradici, ale ani ta nedokázala z brazilské révy dostat víno kvality lepší než nevalné.
Na většině brazilských vinohradů (asi 70 000 hektarů) rostou americké veleplodné hybridy, které dávají bohatou úrodu stolních hroznů a jsou vynikající na přípravu šťáv a extraktů. Pro Evropana jsou však vína z nich takřka nepitelná.
Teprve v druhé polovině devadesátých letech začali Brazilci vysazovat osvědčené odrůdy révy vhodné pro přípravu špičkových vín. Zároveň mohutně investovali do zpracovatelského průmyslu. Dnes zde funguje dvacet vinařství, které vyrobí více než dva miliony hektolitrů vína ročně.
Největší koncentrace a více než polovina všech brazilských vinohradů je v jednom z nejmenších států země v Rio Grande do Sul. Je to nejjižnější (tedy nejchladnější) část Brazílie. Vinaři zde pěstují podobné odrůdy jako na severu sousední Uruguaye. Díky příznivému podnebí a investicím do zpracovatelského průmyslu odtud pochází ta nejlepší vína. Na druhém místě, co se rozlohy vinohradů týče, je ještě severněji ležící São Paulo. Vinohrady jsou v menší míře i ve státech Santa Catarina, Paraná, Minas Gerais, Bahia a Pernambuco.
Ve vinohradech se stále více objevují osvědčené světové odrůdy, jako je Sauvignon, Cabernet Sauvignon, Merlot, Tannat, Chardonnay, ale i Tramín a Ryzlink. O tom, že zde dovedou dělat i kvalitní šumivá vína, svědčí mimo jiné i to, že jedno z nich zvítězilo v tvrdé mezinárodní konkurenci na letošním Vinoforu.